Strava našich předků

Strava našich předků

Ve velké většině se staří Slované živili převážně rostlinnou stravou. Maso jedli poměrně zřídka. Pokud již jedli maso, za vhodnější považovali volně žijící zvířata. Věřili, že konzumace mučených zvířat člověka oslabuje. Domácí zvířata chována zásadně volně! Poražené zvíře obětovali posvátné síle. Tato oběť nebyla samoúčelná, neboť ji nakonec snědli s vědomím posvátnosti života a životní síly. Součástí tohoto obřadu bylo rozjímání nebo modlitba (před jídlem), která byla určena nějakému božstvu nebo samotnému zvířeti (bylo to odprošení za násilnou smrt). Jednou z nejdůležitějších částí potravy byly obilniny (zejména černé) .

Naši předkové pěstovali žito, pšenici, proso, oves, pohanku a jáhly . Chléb se pekl hlavně celozrnný, až od 19. století z míchané mouky (žito se pšenicí), nebo černý. Někdy se do chleba přidávali sušené, mleté rostliny – kůra stromů, mech, kořeny a hlízy . Oblíbené bylo pražení nedozrálých obilných zrn (Pražmo) na plochých kamenech (pražnice). Alternativním zdrojem mouky v období neúrody byly žaludy . Častou složkou stravy byly těstoviny – halušky (s brynzou, s kyselým zelím), škubánky , nudle, knedlíky apod.  Slované s oblibou pekli placky z nekynutého těsta (placky, oplatky). K velmi důležitým potravinám patřily luštěniny – především bob, fazole, čočka, cizrna a slovjenka . Z divokých luštěnin se používal hrachor luční a nouzově koňský (vlčí) bob. Po průniku bramborna naše území se začaly používat v mnoha podobách i ty.

Kromě vařených se podávaly i na kyselo nebo v podobě bramborových placek (baba, bramborák apod.). Ovoce se sbíralo většinou divoce rostoucí . Později začali Slované pěstovat jabloně, hrušky, švestky, třešně atd. Vyráběl se z nich povidla a jiné sladidla . V pozdějším středověku se rozmohlo pálení alkoholu . Ten se nejprve používal pouze při obřadech a jako lék. Kromě sběru ovoce byl velmi rozšířený sběr hub.

Na maštění, léčení, svícení a jiné účely se používaly rostlinné oleje ze lnu, konopí, máku, řepky, slunečnice, ořechů, lískových oříšků žaludů a bukvic. Známým využitím konopí je použití pro výrobu kaše ze semen. Ze zeleniny se konzumovaly hlavně divoké odrůdy (např. Česnek medvědí).

V druhém tisíciletí nl Slované začali pěstovat vyšlechtěné odrůdy. Na uskladnění byly vhodné obiloviny, luštěniny, sušené ovoce, uzené a sušené maso. Během celého roku byl k dispozici med jako nejvhodnější sladidlo. Vyráběla se z něj i medovina jako obřadní nápoj na svátky.

Kromě medoviny Slovenia pili i nekvašené pivo . Důležitým nápojem bylo mléko (často kyselé). Vyráběly se z něj sýry, žinčica, syrovátka, brynzaa pod. Mezi typické slovanské koření patříkmín, česnek, cibule, majoránka, kopr, dobromysl, křen, petržel, bazalka, rozmarýn, mateřídouška, a houby různých druhů . Prvním jídlem dne byly u našich předků snídani.

Jedli se společně z hrnců. Pokud lidé pracovali na poli nebo v lese, brávali si jídlo s sebou. S oblibou jedli v polosedě nebo pololežet v trávě. Hlavní jídlo bylo až pozdě odpoledne. Naši předkové pili z dřevěných krpály, jedli dřevěnými lžícemi, později z dřevěných talířů, na vaření používaly hliněné a kovové hrnce .

Dřevěné bylo v podstatě všechno, co nepřišlo přímo do styku z ohněm. Stravu jako zelenina a ovoce jedli Slované syrovou. Vařilo se pomocí horkých kamenů, které se přenášely dřevěnými kleštěmi z ohniska do nádoby s vodou. V pozdějším období se vařilo na otevřeném ohni v hrnci na trojnožce. Pečení probíhalo na kamenech nebo na peci, v popelu nebo v pecích. Maso se peklo pod ohništěm v zemi nebo v ohništi ve vrstvě vlhké hlíny. Takto byly pečené ryby, ptáky, zvěř, raci, šneci a brambory.

Slovanský národ se vyznačoval vždy skromností. Toto chování platilo i pro jídlo. V staroslovanské společnosti neexistovalo obžerství. K prasknutí se naši předkové najedli většinou jen v případě ovoce. Tehdy to vypadalo tak, že vylezli např. na třešeň a slezli až když měli plné břicha. Vše s maximální úctou a ohledem na nepoškození stromu.Od útlého dětství staroslovanská společnost pěstovala v lidech úctu k přírodě, která je obdarovává a proto nemají právo jí ubližovat.  
 

Autor článku:

Petr Lacina

Je příznivcem přírodní medicíny a očistných technik těla, které předává a učí dál. Během posledních let absolvoval semináře u několika učitelů (B. Tichanovský, L. Fotina…)a našel si vlastní způsob, jakým předávat masáže a ozdravné techniky na celkové ozdravení organismu. V roce 2009 dokončil školu reflexní terapie u manželů Patakyových. Prošel také zasvěcením do všech stupňů Reiki a od roku 2010 pořádám kurzy, na kterých dále zasvěcuji své studenty. Vedle ozdravných metod a masáží se aktivně věnuji zdravému pohybu. Od roku 2006 pořádá s týmem instruktorů pravidelné kurzy bojového umění Tai-chi, pravidelné kurzy ZDRAVÁ ZÁDA se cvičením na ozdravení páteře a kloubů a další ozdravné víkendové semináře s různým souvisejícím zaměřením. Kurzy masáží a ozdravné pobyty vede od roku 2010. Vše co předává ostatním, sám také aktivně používá ve svém vlastním životě. „Toto není doba na předávání teorie vyčtené z knih, ale praxe a zkušeností, tedy toho, co a jak používáme a prožíváme ve svém každodenním životě. Všechno co dělá vede k návratu sami k sobě a napojení se na vnitřní moudrost těla.

Další přízpěvky Petra:

Medy a sirupy
Na vlasy
Sole do koupele